Stanovy sdružení EULEAD

§ 1
Název, sídlo a obor činnosti

(1) Spolek nese název

EULEAD – Evropský klub excelence ve vedení a řízení

(2) Sídlí ve Vídni a svou činnost rozšiřuje do celého světa.

(3) Spolek je oprávněn zřizovat pobočky, pobočné spolky a dceřiné společnosti.

(4) Existence sdružení je neomezená.

(5) Účetní rok odpovídá kalendářnímu roku.

§ 2
účel

Účelem neziskového sdružení je provádět výzkumné úkoly sloužící rakouské vědě nebo výukové úkoly sloužící rakouskému vzdělávání dospělých, které se týkají vědecké výuky a jsou v souladu s univerzitním zákonem z roku 2002, jakož i souvisejícími vědeckými publikacemi a dokumentací. Provádí školení, další vzdělávání a další vzdělávání, zejména pro manažery a výzkum, založené na tradičních hodnotách a náročné kvalitě péče.

Cílem je v tomto kontextu především přínos v celkovém společenském smyslu zajistit udržitelnost v oblasti excelentního vzdělávání, odborné přípravy a dalšího vzdělávání s přihlédnutím ke spolupráci s národními a mezinárodními partnery a také orientaci na potřeby, zejména v oblastech vedení a řízení. Usiluje se o institucionální přítomnost a proaktivní činnost s nebo bez spolupráce na univerzitní nebo akademické úrovni.

Dary a předávání ocenění, vyznamenání a cen fyzickým nebo právnickým osobám, které se mimořádně záslužným způsobem osvědčily ve spojení s hodnotově orientovaným vedením a řízením.

§ 3
Prostředky k dosažení účelu sdružení

(1) Účelu sdružení má být dosahováno idealistickými a materiálními prostředky uvedenými v odstavcích 2 a 3.

(2) Mezi ideální prostředky sloužící účelu sdružení patří:

(a) Provoz vzdělávací instituce s národním zaměřením a mezinárodní orientací
b) provádění vědeckých kurzů a/nebo vzdělávacích kurzů, přednášek, seminářů, pracovních skupin, kongresů, sympozií, kurzů a diskusních večerů na univerzitní úrovni
c) provádění výzkumných projektů a jiných vědeckých výzkumů
d) vytváření a zveřejňování vědeckých publikací a dokumentace
(e) Národní a mezinárodní vědecká a praktická spolupráce s jinými sdruženími, organizacemi a společnostmi, které se zdají být vhodné pro podporu účelu sdružení
f) výměnu vědeckých informací
g) zřizování a provoz knihoven a archivů
(h) Provozování webových stránek a jiných elektronických médií

(3) Potřebné materiální zdroje by měly být získány:

a) členské příspěvky;
b) granty na provádění vědeckých akcí, výzkumných projektů, výzkumů, hodnocení;
c) granty na vytváření a vydávání vědeckých publikací a dokumentace;
d) soukromé a veřejné financování (dotace);
e) dary;
(f) příjmy ze zpráv, publikací, dokumentace, akcí, výzkumných projektů, vyšetřování, hodnocení a dalších služeb;
g) příjmy z provádění a rozvoje projektů;
h) jiné dary (odkazy, dary);
(i) Správa a realizace aktiv.

§ 4
Charita ráda. §§ 34 a násl. BAO, přednostní dary. § 4a EStG

Spolek sleduje výhradně a přímo účely uvedené ve stanovách. Jakékoli účely, které nejsou zvýhodněny ve smyslu §§ 34 a následujících BAO, jsou podřízeny zvýhodněným účelům a jsou sledovány maximálně do výše 10 % celkových zdrojů. Náhodné ceny lze použít pouze k naplnění účelů pro příjemce uvedených ve stanovách.

Obchodní operace sdružení nekonkurují zdanitelným operacím stejného nebo obdobného charakteru ve větším rozsahu, než je při naplňování účelů sdružení nevyhnutelné.

Prostředky spolku lze použít pouze pro benefiční účely. Členové spolku nesmějí z prostředků spolku přijímat žádné podíly na zisku ani jiné výhody mimo účel spolku nebo bez náležitého protiplnění z titulu své funkce členů.

Při vystoupení ze spolku a při zániku spolku nesmějí členové spolku obdržet více, než je splacený vklad a tržní hodnota jejich majetku. Splácení vložených příspěvků je omezeno hodnotou vloženého příspěvku, vrácení věcných příspěvků je omezeno tržní hodnotou v době vrácení. Zvýšení hodnoty se nesmí brát v úvahu.

Žádná osoba nesmí být zvýhodněna správními výdaji, které jsou cizí účelu sdružení, ani nepřiměřeně vysokými či neexterními odměnami (platy).

Sdružení může k plnění účelu využít zástupné zástupce ve smyslu § 40 odst. 1 BAO. Jejich práci je třeba považovat za vlastní práci sdružení.

§ 5
členství

(1) Členy spolku mohou být fyzické i právnické osoby, které se plně podílejí na práci spolku.

(2) Členy sdružení jsou zejména osoby, které mají zvláštní zájem na uskutečňování účelu sdružení.

(3) Za stanovení výše členských příspěvků je příslušné prezidium, které o výši rozhoduje podle návrhu představenstva.

§ 6
Získání členství

(1) O přijetí členů rozhoduje výkonná rada. Záznam lze odmítnout bez udání důvodů.

(2) Před ustavením (vznikem) spolku provádějí prozatímní přijímání členů zakladatelé. Toto členství nabývá účinnosti teprve založením sdružení.

§ 7
Zánik členství

(1) Členství zaniká smrtí, ztrátou právní subjektivity u právnických osob, dobrovolným vystoupením a vyloučením.

(2) Členství zaniká nejpozději po roce, prodlužuje se však o další rok po zaplacení členského příspěvku.

(3) K dobrovolnému stažení může dojít kdykoli. Musí být představenstvu sděleno písemně.

(4) Výkonná rada může vyloučit člena ze spolku z důvodu hrubého porušení členských povinností, nečestného chování nebo činnosti, která je neslučitelná se statutem spolku nebo mu škodí. Proti vyloučení se lze odvolat k valné hromadě do 30 (třiceti) dnů od doručení rozhodnutí, které bude projednáno na nejbližší řádné valné hromadě. Práva člena jsou pozastavena až do rozhodnutí valné hromady.

§ 8
orgány sdružení

Sdružení má tyto orgány:

• valné shromáždění;
• představenstvo
• předsednictví
• Senát
• Poradní sbor
• auditory
• rozhodčí soud

§ 9
Valné shromáždění

(1) Valnou hromadu tvoří členové s hlasovacím právem. Řádná valná hromada spolku se koná každé dva (2) roky, dobu a místo určí představenstvo.

(2) Mimořádnou valnou hromadu může svolat představenstvo podle svého uvážení a představenstvo je svolá co nejdříve na základě písemné žádosti nejméně jedné desetiny všech členů s hlasovacím právem. Tato žádost musí obsahovat body, které mají být projednány na svolání mimořádné valné hromady, a žádost o hlasování.

(3) Za tyto body odpovídá Valná hromada:

• Změny stanov sdružení;
• zrušení sdružení;
• Volba a odvolání představenstva a auditorů;
• Schválení finanční zprávy;
• ratifikace členských příspěvků;
• Udělení a zrušení čestného členství
Jakékoli další záležitosti spadající do její působnosti podle zákona, těchto stanov nebo vnitřních předpisů a záležitosti, které jí postoupí představenstvo.

§ 10
Svolání valné hromady

Pozvánka na valnou hromadu včetně uvedení kompletního programu musí být zaslána všem členům nejpozději dvacet (20) dnů přede dnem konání valné hromady. Kterýkoli člen může požádat prezidenta o projednání jakéhokoli bodu programu nejméně třicet (30) dnů před datem valného shromáždění. Valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň dvacet (20) hlasujících členů. Pokud je ve stanovený čas přítomno méně členů, koná se valná hromada o deset (10) minut později se stejným programem. Valná hromada je v tomto případě usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných členů. Valná hromada, která začíná později, nevyžaduje samostatné oznámení ani pozvání.

§ 11
Předsednictví a zápis

(1) Valné hromadě předsedá prezident. Nemůže-li tak učinit, předsedá místopředseda, nebo není-li schopen ani on, generální tajemník. Není-li nic z výše uvedeného k dispozici, řídí zasedání jiný člen představenstva.

(2) Za zápis odpovídá generální tajemník. Zápis musí obsahovat zprávu z valné hromady a výsledky případných usnesení a voleb.

(3) Generální sekretář koordinuje a organizuje kancelář, agendu sdružení a procesy přidané hodnoty a podpůrné procesy sdružení.

§ 12
režim hlasování

Hlasování probíhá zásadně zvednutím ruky, hlasovacím lístkem nebo elektronicky podle rozhodnutí představenstva nebo předsedy valné hromady.

§ 13
rozhodnutí

Usnesení jsou přijímána vždy nadpoloviční většinou všech přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy valné hromady. Ke změně stanov a zániku spolku je potřeba dvoutřetinová (2/3) většina hlasů všech přítomných hlasujících členů. Žádost o změnu stanov musí být zaslána společně s pozvánkou na valnou hromadu všem členům.

§ 14
Wahlen

(1) Všichni členové oprávněni vykonávat funkci mohou svobodně kandidovat do funkce v představenstvu s výhradou požadavků stanovených ve stanovách a na doporučení dvou členů představenstva. Všechny nominace musí být písemně oznámeny generálnímu sekretáři nejpozději třicet (30) dnů před datem valného shromáždění, na kterém se budou konat volby.

Představenstvo zveřejní seznam všech kvalifikovaných kandidátů, kteří projevili zájem o pozici, a všech kandidátů navržených radou.

(2) Funkční období (funkční období) trvá pět (5) let. Aby byla zajištěna kontinuita, funkční období viceprezidentů se na konci jejich funkčního období automaticky prodlužuje o dalších pět (5) let, nemá-li představenstvo pádné důvody udělat jinak. Po skončení funkčního období prezident pokračuje ve svém funkčním období dalších pět (5) let, pokud tomu nebrání zdravotní nebo jiné vážné důvody.

(3) Pokud prezident rezignuje na svou funkci, přechází na funkci čestného prezidenta s úkolem tvořit senát a vést jej ve smyslu rady mudrců.

(4) Funkci viceprezidenta mohou vykonávat pouze bývalí členové Výkonné rady

(5) Zůstane-li místo pro nedostatek kandidátů nebo z jiných důvodů neobsazeno, je na radě, aby pověřila dosavadního člena rady nebo stálého výboru, aby převzal agendy této funkce s pravomocí jednat. do příští řádné valné hromady. Volba na obsazení uvolněného místa se bude konat na příští řádné valné hromadě, přičemž zvolená osoba zůstane ve funkci do příštích řádných voleb.

§ 15
Deska

(1) Představenstvo se skládá nejméně z pěti (5) členů s hlasovacím právem (prezident, 2 viceprezidenti, generální sekretář, pokladník). Generálnímu tajemníkovi a pokladníkovi může pomáhat každý jeden zástupce. Jedná se o členy představenstva.

(2) Za vedení účetnictví a za veškeré finanční záležitosti spolku a jako výhradní podepisovací pravomoc odpovídá a vede výhradně pokladník. Podporuje ho jeho zástupce, který jedná jeho jménem. Existuje povinnost hlásit se Výkonné radě.

(3) Všichni funkcionáři jsou voleni na období pěti (5) let.
Každá funkce, která se v průběhu funkčního období uvolní, se obsazuje usnesením představenstva. Funkce takto zvoleného funkcionáře trvá do konce příslušného funkčního období.

(4) Kandidáti do představenstva mají možnost prezentovat se při slyšení na zasedání představenstva.

(5) Opětovné zvolení nebo opětovné jmenování do stejné funkce je povoleno.

(6) Existují-li závažné důvody, jako je neloajálnost, chování poškozující spolek nebo prozrazení důvěrných a interních záležitostí členem představenstva, musí být prezident spolu s místopředsedou odvolán z funkce za účasti představenstva. .
Odvolání nabývá účinnosti volbou nového představenstva nebo kooptací nového člena představenstva na schůzi představenstva, která je neprodleně svolána.

§ 16
povinnosti a funkce

Deska

• řídí činnost spolku a rozhoduje o všech záležitostech, které podle stanov výslovně nespadají do působnosti valné hromady;
• je oprávněn ustavovat výbory, nominovat jejich členy a předsedy a vydávat předpisy vymezující jejich povinnosti, oblasti odpovědnosti a postupy.
• schvaluje rozhodnutí všech výborů.

Představenstvo zastupuje spolek navenek. Spolek je vázán společným podpisem dvou členů představenstva.

§ 17
sezení

(1) Zasedání výkonné rady svolává prezident, nemůže-li tak učinit, jiný člen výkonné rady jeho jménem. Pozvánka obsahuje místo konání schůze a program jednání a měla by být oznámena alespoň 20 dní před plánovaným jednáním. Schůzi mohou svolat na žádost alespoň dva členové představenstva. V takové žádosti musí být uvedeny pořady jednání, které se mají projednávat, a případně jeden nebo více návrhů k hlasování.

(2) Zasedání představenstva řídí prezident. V případě překážky přebírá jeho funkce (v sestupném pořadí) některý z viceprezidentů, generální tajemník nebo jeho zástupce, pokladník nebo jeho zástupce nebo jiný člen představenstva. Generální tajemník pořizuje zápis z jednání, ve kterém shrnuje diskuse a uvádí přijaté nebo zamítnuté návrhy. Podporuje ho úřad. Zápis z jednání kontroluje prezident a jeden ze dvou viceprezidentů a co nejdříve jej rozesílají všem členům výkonné rady. Zápis z jednání vyžaduje schválení představenstva na jeho nejbližším zasedání.

§ 18
Kvorum, usnesení, hlasování

Kvórum pro výkon činnosti představenstva vyžaduje přítomnost alespoň poloviny všech členů představenstva s hlasovacím právem.

Výkonná rada se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy schůze. Členové výkonného výboru mohou zařadit body na pořad jednání oznámením předsedovi nejméně deset dnů před zasedáním. Podle uvážení prezidenta mohou být body programu přidány v kratší lhůtě.

Prezident má dvojí hlasovací právo a právo veta. Posledně jmenované lze aplikovat jak suspenzně, tak absolutně.

V případě nesouhlasu rozhoduje prezident.

§ 19
Předsednictvo

(1) Výkonný výbor tvoří prezident, další dva členové jako jeho první a druhý náměstek a případně další členové výkonného výboru, které volí výkonná rada ze svých členů. Členové výkonného výboru pracují na bázi dobrovolnosti.

(2) Funkční období výkonného výboru je pět let. Členové prezidia si mohou se souhlasem celého výkonného výboru vyměňovat své funkce v aktuálním funkčním období. Pokud člen výkonného výboru odstoupí v průběhu funkčního období, mohou zbývající členové výkonného výboru kooptovat jiného člena výkonného výboru jako náhradního člena výkonného výboru na zbytek funkčního období.

(3) Prezidium může kdykoli odvolat z funkce celou Výkonnou radu nebo jednotlivé členy, jsou-li k tomu dány závažné důvody. K opětovnému jmenování celé Výkonné rady musí dojít na návrh Výkonného výboru. Pokud existují dobré důvody, jako je neloajalita, chování škodlivé pro spolek nebo prozrazení důvěrných a interních záležitostí členem výkonného výboru, musí být prezident spolu s viceprezidentem odvolán z funkce se zapojením představenstva. Odvolání nabývá účinnosti volbou nového výkonného výboru nebo kooptací nového člena výkonného výboru na schůzi představenstva, která je svolána neprodleně.

(4) Prezident má právo dávat pokyny.

(5) Prezident má právo na osobního asistenta.

(6) Členové výkonného výboru mohou svou rezignaci kdykoli písemně ohlásit. Prohlášení o odstoupení se zasílá představenstvu.

(7) Výkonný výbor je odpovědný za řízení běžné činnosti sdružení za účasti příslušných členů představenstva a příslušných odborníků. Za všechna svá opatření se v zásadě zodpovídá správní radě.

(8) Výkonný výbor může delegovat úkoly a povinnosti na vybrané členy výkonné rady a kdykoli je vzít zpět.

(9) Předseda zastupuje spolek ve všech záležitostech, t.j. i reprezentativně navenek. Zastupování před soudem i mimosoudně probíhá výhradně na základě pověření a zapojení příslušných právních zástupců a/nebo příslušných odborníků a konzultantů. Prezident předsedá valné hromadě. Nemůže-li se předseda zúčastnit, zastupuje jej první zástupce. Nemůže-li se zúčastnit ani on, nastupuje na jeho místo druhý zástupce.

(10) V případě bezprostředního nebezpečí je prezident oprávněn vydávat příkazy samostatně, a to i ve věcech, které spadají do působnosti Výkonné rady, na vlastní odpovědnost a pověřením a zapojením příslušných právních zástupců a/nebo příslušných odborníků a poradci. Interně však vyžadují následné schválení Výkonnou radou, pokud nedojde k podjatosti mezi jednotlivými členy Výkonné rady. V tomto případě tito členové představenstva ztrácejí právo hlasovat v projednávané věci.

(11) Do působnosti výkonného výboru patří zejména:

a) vypracování základní strategie přidružení, plánovací strategie a cílových dohod v koordinaci se členy představenstva,
b) svolání řádné nebo mimořádné valné hromady v případě neusnášeníschopnosti představenstva na dvou po sobě jdoucích zasedáních představenstva, na kterých bylo svolání valné hromady na programu;
(c) uzavírání a ukončování pracovněprávních vztahů po zásadním usnesení představenstva.

(12) Výkonný výbor může, jsou-li uzavřeny pracovní smlouvy, jmenovat vhodné lidi a odborníky a určovat jejich odměny pro správu podniku sdružení, pro práci v oblasti public relations, pro právní poradenství a podporu, jakož i pro odborné poradenství.

(13) Výkonný výbor je oprávněn jmenovat odstupujícího prezidenta čestným prezidentem usnesením představenstva.

(14) Výkonný výbor rozhoduje jednomyslně. Není-li toho dosaženo, rozhoduje Výkonná rada. V případě nesouhlasu rozhoduje prezident.

§ 20
Senát

Senát plní funkci rady odborníků a radí prezidiu ve všech otázkách a záležitostech souvisejících s jeho úkoly a odpovědností, které mají význam pro rozhodování. Podporuje výkonný výbor především v otázkách strategie, rozvoje sítě a údržby sítě, národní a mezinárodní komunikace i náboru výjimečných osobností a kandidátů a navazování kontaktů s institucemi, firmami a osobnostmi, které mají v úmyslu podporovat sdružení jak nemateriální, tak materiální cestou. nebo nabídky sdružení.

(1) Senát tvoří osobnosti, které ve spolku plnily řídící funkci, která trvala alespoň jedno funkční období. Výkonný výbor však může do Senátu jmenovat jednotlivce, a to jak samostatně, tak na návrh jednoho nebo více členů výkonné rady, kteří na základě mimořádných zásluh, dovedností, odborných zkušeností nebo kompetencí splňují nároky spolku na hodnotově orientovanou excelenci. .

(2) Ke jmenování do Senátu však zásadně dochází na návrh prezidia rozhodnutím výkonné rady. Tomu předchází slyšení budoucího člena Senátu, které se musí konat v rámci schůze rady.

(3) Každého člena Senátu jmenuje výkonný výbor na dobu funkčního období „senátorem“.

(4) Předsedou Senátu je ten, kdo vykonával předsednictví alespoň jedno volební období a dobrovolně se vzdal své funkce.

(5) Doporučení Senátu jsou součástí rozhodnutí předsednictva, pokud jsou v souladu se stanovami spolku. Rozhodnutí se přijímají na schůzi představenstva.

§ 21
Poradní sbor

Představenstvo může na základě vlastního uvážení zřídit usnesením dozorčí radu, kterou jmenuje na dobu pěti (5) let představenstvo. Funkční období dozorčí rady automaticky končí uplynutím funkčního období členů dozorčí rady, kteří dozorčí radu jmenovali. Uvolnění funkce v průběhu funkčního období je obsazováno usnesením představenstva do konce příslušného funkčního období.

(1) Kandidáti do dozorčí rady mají možnost se na schůzi rady prezentovat.

(2) Poradní sbor má výlučně poradní funkci.

(3) V dozorčí radě je jmenován předseda dozorčí rady. Je volen představenstvem na dobu pěti (5) let na návrh výkonného výboru.

(4) Předseda dozorčí rady má za úkol zajišťovat prostřednictvím příslušných odborníků a odborných poradců všestrannou podporu představenstva ve všech záležitostech spolku. Je odpovědný za samostatné svolávání zasedání poradního sboru z daného nebo nutného důvodu, a to nejméně jednou za čtvrtletí.

(5) Předseda dozorčí rady je povinen podávat zprávy výkonné radě. To se koná buď na řádném nebo mimořádném zasedání představenstva.

§ 22
Auditoři

Asociace musí jmenovat alespoň dva auditory. Tito jsou voleni valnou hromadou na dobu maximálně pěti (5) let. Opětovné zvolení je možné. Právní úkony mezi auditory a sdružením vyžadují k platnosti souhlas valné hromady.

Auditoři musí do čtyř (4) měsíců od sestavení příjmového a výdajového účtu přezkoumat hospodaření spolku z hlediska správnosti účetnictví a nakládání s finančními prostředky v souladu se stanovami. Výkonná rada musí auditorům předložit potřebné dokumenty a poskytnout potřebné informace. Auditoři musí o výsledcích auditu informovat valnou hromadu. Revizní zpráva musí potvrdit správnost účetnictví a nakládání s finančními prostředky v souladu se stanovami nebo vykázat případné nedostatky v hospodaření či ohrožení existence spolku. Dále musí být uvedeny samostatné a neobvyklé příjmy nebo výdaje.

§ 23
Rozhodčí soud

O všech sporech ve spolkových věcech rozhoduje rozhodčí soud. Rozhodčí soud se skládá ze tří řádných členů. Vzniká tak, že sporná strana písemně nominuje člena jako rozhodce do rady. Na žádost představenstva do sedmi (7) dnů jmenuje druhá strana sporu člena rozhodčího soudu do 14 dnů. Po oznámení představenstvem do sedmi dnů jmenovaní rozhodci zvolí do dalších čtrnácti (14) dnů třetího řádného člena, který bude předsedat rozhodčímu soudu. V případě rovnosti hlasů rozhoduje mezi navrženými prezident. Je-li v řešených sporech prezident nebo jiný člen představenstva, rozhoduje los. Členové rozhodčího soudu nesmějí patřit k žádnému orgánu - s výjimkou valné hromady - jehož činnost je předmětem sporu.

§ 24
Zánik spolku

O dobrovolném zrušení spolku lze rozhodnout pouze na valné hromadě svolané k tomuto účelu 2/3 většinou. Tato valná hromada musí rovněž rozhodnout o likvidaci. Valná hromada musí jmenovat likvidátora a rozhodnout, na koho přejde jmění sdružení zbývající po úhradě závazků.

V případě dobrovolného nebo úředního rozpuštění nebo rozpuštění sdružení nebo zániku dříve zvýhodněného účelu sdružení má být majetek sdružení zbývající po pokrytí závazků darován neziskové organizaci ve smyslu §§ 34 ff BAO. s podmínkou, že budou použity pouze pro vědecké účely. § 4 a odst. 2 z 1 EStG použít.

O dobrovolném rozpuštění spolku musí poslední představenstvo spolku písemně informovat příslušné orgány.

§ 25
Finanční řízení, rozhodné právo

Tyto stanovy se řídí rakouským právem a podle toho jsou vypracovány a vykládány. Finanční hospodaření spolku musí zohledňovat zákonná ustanovení.

Prezident může s důvěrou delegovat finanční řízení na pokladníka a/nebo jeho zástupce pro nezávislou realizaci. Existuje však povinnost informovat a podávat zprávy prezidentovi a Výkonné radě jak před uskutečněním finančních transakcí, ocenění a nákupů, tak po jejich úspěšném provedení.

SENÁTOR PAN DDR. HANNES SCHOBERWALTER
(Prezident)

JAKO. ALFRED LUTSCHINGER
(Víceprezident)